Zateplovací systémy budov

Ing.Jiří Sedláček, CSc – SEDLÁČEK izolace staveb spol.s r.o. Zlín

„Stávající stav budov v komunální sféře je z hlediska stavební tepelné techniky a energetiky všeobecně špatný. Chátrání starých objektů, nová legislativa, energetické úspory a nejistota vzrůstajících cen energií vyžadují renovaci budov bytového i občanského vybavení. Renovace budov obnovuje jejich funkci, zvyšuje jejich životnost i užitkovou hodnotu. Renovace je také příležitost k zateplování budov, především zlepšení tepelně - technických vlastností obvodových plášťů včetně oken.

Cílem zateplování stavby je především snížení tepelných ztrát a nákladů na vytápění. Při správném návrhu zateplení lze dosáhnout i optimálního mikroklimatu v letním období. Při zateplení z venkovní strany se dosáhne ochrany obvodových konstrukcí a tím prodloužení jejich životnosti. Vytváří se tak nové podmínky pro užívání staveb a zajištění tepelného komfortu v zimním i letním období. V neposlední řadě je také cílem zlepšení životního prostředí.

Záměr zateplit budovu musí být cílený a systémový. Náhodné, ukvapené a neodborné zateplování s cílem realizovat nejlevnější variantu se nevyplácí. Nejen že se nedosáhne pozitivního výsledku, ale může přinést i funkční problémy především vlhkostní (kondenzační), promrzání v místech tepelných mostů, ale i estetické.
Při záměru je nutno vzít v úvahu vlivy a faktory území (vlhkosti, teploty, exhalace, hluk), věnovat pozornost výběru zateplovacího systému, zpracovat projekt zateplení (návrh druhu a tloušťky izolantu, prokázat správnost tepelného i vlhkostního režimu, vyřešit detaily, stanovit technologický postup, stanovit údržbu a čištění). Vyžádat cenovou nabídku a vybrat kvalitního dodavatele a dohodnout potřebné záruky. Je třeba upozornit, že energetický audit není projekt zateplení. Projekt zateplení by měl zpracovat odborně způsobilý autorizovaný projektant.

Systémově lze zateplení rozdělit na vnitřní a vnější. Zpravidla je výhodnější zateplení z vnější strany, neboť se tím získá řada výhod. Vnitřní zateplení je znehodnocováno řadou tepelných mostů a lze jej uplatnit zejména u staveb památkově chráněných, nebo natolik členitých, že vnější zateplení není možné. Technologicky je vnější zateplení buď jednoplášťové (kontaktní), nebo dvouplášťové s větranou vzduchovou mezerou. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vlhkostnímu režimu a zabránit vzniku kondenzátu zejména pod vnější finální omítkou. U dvouplášťových větraných konstrukcí toto nebezpečí nehrozí.

Porovnáme – li průběh teplot v obvodové konstrukci, můžeme snadno posoudit vlastnosti jednotlivých systémů.

Nezateplená konstrukce

Nezateplená konstrukce

V zimním období je na vnějším povrchu teplota ti = -12,8 °C. Směrem dovnitř se teplota zvyšuje. Teplota ti = 0°C je cca uprostřed obvodové stěny. To znamená, že vnější část konstrukce v zimě promrzá a v létě se přehřívá. Tyto rozdíly teplot spolu s vlhkostí nejen nepříznivě ovlivňují vnitřní mikroklima, ale výrazně znehodnocují obvodovou konstrukci a snižují její životnost.

Zateplení vnější

Aplikací izolantu z vnější strany se teplota t = 0 °C posune z obvodové konstrukce do tepelné izolace. Tím se zabrání promrzání konstrukce, která je tak v průběhu celého roku téměř v konstantních podmínkách. Zateplení vnější Životnost nosné konstrukce se tak zvyšuje a s výhodou se využije i dobré akumulace zdiva. Tyto konstrukce však mohou být rizikové z hlediska difúze vodní páry. Aby bylo toto riziko sníženo, je nutno věnovat pozornost správnému řazení jednotlivých vrstev a umístit vrstvy s vyšším difúzním odporem na vnitřní stranu konstrukce. Obzvláště nebezpečné jsou vnější tenkovrstvé omítky s vysokým difúzním odporem. Z tohoto hlediska jsou mnohem bezpečnější konstrukce dvouplášťové větrané. Každou obvodovou konstrukci je nutno doložit tepelně technickým výpočtem a dosáhnout příznivého průběhu teplotního a vlhkostního režimu. Při správné volbě druhu a tloušťky tepelné izolace v souladu s požadavky ČSN 73 0540-2, lze zajistit optimální tepelný komfort bydlení při současné úspoře energie na vytápění.

U zateplení z vnější strany se vyloučí tepelné mosty v místě stropů a při izolaci sklepového a půdního zdiva se dosáhne zlepšení teplotních podmínek na půdě a ve sklepě. Slabým článkem obvodového pláště zůstávají okna.

Zateplení vnitřní

Zateplení vnitřní

Volbou druhu a správné tloušťky tepelné izolace lze zabezpečit potřebný součinitel prostupu tepla v souladu s ČSN 73 0540-2. Z hlediska promrzání konstrukce je situace podstatně horší než v předchozím případě, protože teplota t = 0°C je posunuta až do vnitřní tepelné izolace. Obvodová konstrukce je tak vystavena rozkyvu teplot v zimním a letním období až t = 70 °C. Spolu s extrémním vlivem povětrnosti je konstrukce vystavena vysokým nárokům a její funkce a životnost je výrazně snížena. U těchto konstrukcí je nutno upozornit také na tepelnou akumulaci. Běžně používané tepelné izolace (pěnový polystyrén a minerální vata) mají nízkou tepelnou akumulaci, která sice umožňuje rychlé vytopení místnosti, ale po přerušení vytápění teplota rychle klesá. Je tedy nutné nepřerušované vytápění. Zateplení z vnitřní strany lze uplatnit ve stavbách suchých, kde relativní vlhkost nepřekročí i < 40% při teplotě kolem 20 °C.

U zateplení z vnitřní strany je třeba upozornit také na negativní vliv tepelných mostů, zejména v místech nadokenních překladů a stropů, neboť tepelnou izolaci lze provést pouze od podlahy ke stropu. Tepelné mosty mohou být příčinou povrchové kondenzace zejména v koutech s následnými plísněmi apod.

Zateplení vnitřní

U obou systémů (zateplení vnitřní a vnější) je třeba věnovat mimořádnou pozornost tepelným mostům. Nejde jen o překlady, průvlaky, prostupy, kouty, rohy, stropy apod. Především je třeba vyřešit tepelné mosty u ostění, nadpraží a parapetů oken. Okna jsou nejslabším článkem fasády. Nepomůže použít kvalitní okna s nízkým součinitelem prostupu tepla pokud není dostatečně izolováno ostění, nadpraží a parapet. Dochází tak k promrzání v těchto místech, ledovým povlakům a následnému stékání vody do místnosti. Pouhá výměna oken u starší fasády znamená pouze změnu pořadí kvality jednotlivých prvků (okna, průvlaky a stěna). Výměnou oken se obvykle stane nejslabším prvkem fasády žel.bet.průvlak, překlady apod. Následkem jsou pak vznikající plísně v koutech a rozích místností. Řešením je komplexní zateplení obvodového pláště.

Při návrhu zateplení, resp. výměně oken, je nutno správně stanovit rozměry oken s ohledem na tloušťku tepelné izolace zateplovacího systému. Dále je nutno stanovit druh a tloušťku tepelné izolace. Obvykle se používá pěnový polystyrén, nebo desky z minerálních vláken. Polystyrén je lehký dobře izolující materiál se kterým se dobře pracuje. Nevýhodou je jeho vyšší difúzní odpor a hořlavost. Polystyrén pro zateplování fasád musí být vyroben speciální technologií, musí být odleželý a certifikovaný jako fasádní. Extrudovaný polystyrén není na zateplování fasád vhodný. Desky z minerálních vláken mají nízký difúzní odpor, jsou nehořlavé a zvyšují vzduchovou neprůzvučnost fasády. Nevýhodou je však jejich váha, nasákavost, náročnější montáž, větší spotřeba materiálu a vyšší cena. Je třeba také rozlišit minerální desky s kolmou a podélnou orientací vláken.

Pro provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (ETICS) platí ČSN 73 2901. Tato norma určuje technické požadavky na provádění vnějších tepelně izolačních systémů zateplení s tepelnou izolací z pěnového polystyrénu (EPS), nebo z minerální vlny (MW) a s konečnou povrchovou úpravou omítkou, nebo omítkou s nátěrem, spojovaných s podkladem pomocí lepící hmoty nebo lepící hmoty a hmoždinek, dodávaných výrobcem jako ucelený systém.

Dvouplášťové větrané konstrukce

Výhodou těchto obvodových konstrukcí je vysoká funkční spolehlivost z hlediska kondenzace vodní páry. Při správném návrhu je riziko kondenzace téměř zanedbatelné.

Dvouplášťové větrané konstrukce

Základním principem správného návrhu je provedení tepelné izolace z venkovní strany nosné konstrukce. Mezi tepelnou izolací a vnějším obkladem musí být větraná vzduchová mezera. Obklad tvoří obvykle šablony, lamely, desky, prkna apod. V současné době je na trhu dostatečný výběr těchto obkladových materiálů. Výběr konkrétního materiálu je nutno podřídit estetickým, architektonickými funkčním požadavkům.

Dobře zvolený systém a kvalitní materiály samy o sobě nezaručí výslednou kvalitu zateplení. Je nezbytné, aby firmy a pracovníci, kteří realizují tyto stavební práce byly vyškoleny a prováděly tyto technologie pečlivě a odborně. Často jsou pro konečný výsledek rozhodující dobře provedené detaily, které musí být vyřešeny již v projektu.

Postup při realizaci zateplovacího systému obvodových stěn

SEDLÁČEK izolace staveb
spol. s r.o.

Pod vodojemem 3301, 760 01 Zlín
Nahoru | Zpět