Chata Valášek

pronájem chaty


O kraji O kraji O kraji O kraji Přehrada Bystřička - horní most a hrana kaskádového přelivu Přehrada Bystřička - kaskádový přeliv Přehrada Bystřička - mostní zábradlí O kraji O kraji O kraji O kraji

Obec Velká Lhota

Obec Velká Lhota leží v nejvýše položené oblasti Valašskomeziříčska v hornatém terénu v severním hřebenu pásma Vsetínských vrchů nad údolní přehradou Bystřička. Nejvyššími místy jsou kopce Vrchhůra (693 m) a Ostrý vrch (672 m).

Obec se poprvé připomíná v roce 1374 jako součást panství Krásno a od roku 1411 až do zániku feudalismu náležela k panství rožnovskému. V 15. století se název obce několikrát změnil. Obec se postupně jmenovala Lhota Stachova, Lukáňova, Chmelova, Hrubá a nakonec Velká Lhota. V minulém století zde byla rozšířena domácí výroba dřevěného zemědělského nářadí, dýmek zdobených perletí, obušků (tzv. valašek) a metel. Škola byla v obci založena v roce 1849 a zrušena v roce 1977. V roce 1910 žilo v obci 590 obyvatel.

V současnosti je to již jen 325 obyvatel. V nedalekém dřevěném tolerančním kostele, kam vás trasa naučné stezky zavede, působil jako farář Jan Karafiát, autor známých Broučků.

Přehrada Bystřička

"Stavbou moravské přehrady na Bystřičce, pro napájení průplavu z Odry do Dunaje, byl učiněn první krok k realizaci tohoto průplavu, který náleží mezi nejaktuálnější naše průplavní stavby, jelikož ostravské a slezské uhelné doly potřebují vodní cestu pro jižní transporty do Rakouska a na Balkán. Tolik ministr Ing. Jan Dostálek v publikaci Vodohospodářské úkoly Československé republiky z roku 1930.

O stavbě přehrady na potoce Bystřička, který je pravým přítokem řeky Bečvy, se přemýšlelo již v roce 1901, právě v souvislosti s uvažovanou cestou "Průplav Dunaj - Odra". V této době se dle vodocestného zákona začalo s projektovými pracemi.
Nádrž byla postavena v letech 1902 - 1912, a od té doby slouží především ke snížení povodní, k akumulaci vody pro zajištění optimálních průtoků, k rybaření a především k rekreaci. O tom, že stavba byla určena jak zásobárna vody, svědčí i nepatrné energetické využití vody. V malé vodní elektrárně byly vybudovány dvě turbiny Bánki s výkonem do 0,9 MW. V přehledu československých elektráren v roce 1965 je přehrada označena písmeny LK- hráz zděná, a písmeny OU - tedy ochranná a užitková voda.

Hráz dlouhá v koruně 170 m, s půdorysným zakřivením poloměru 130, a výškou 36 m, je vyzděna z lomového kamene a obložena vápencovými a žulovými kvádry. Podle Intenziho typu je přehrada na návodní straně opatřena násypem sahajícím do poloviny výšky hráze.

Zatopená plocha je 38 ha. Přeliv byl spolu s kaskádovým korytem vybudován mimo vlastní těleso hráze. Na svou dobu byla přehrada velmi smělé inženýrské dílo, kdy se poprvé v ČSR do stabilního řešení zavedl vztlak jako nepříznivá síla působící v základové spáře. Stavbu provedla firma Rabas Kosina- Weiner.

V roce 1964 se zkoumala stabilita hráze a Hydroprojektem bylo navrženo kotvení hráze do podloží předpjatými lany a utěsnění podloží injektáží. V současné době probíhá další rekonstrukce nejen hráze, ale i doprovodných objektů. Zejména mosty horní a spodní přeliv jsou v havarijním stavu. Právě probíhající rekonstrukce hráze soudobými metodami zajistila nepropustnost a stabilitu a byla citlivě provedena tak, že je zachováno původní kamenné opevnění.

Vzhledem k možnostem dalšího zajištění před povodněmi se předpokládá navýšení hrany přelivu s tím, že vzhled 14 m širokého koryta s dvaceti půdorysně zakřivenými stupni, bude co nejméně narušen. Dojde-li k odstranění původních betonových mostků, které jsou v havarijním stavu,je hlavním požadavkem památkové péče dodržení vzhledu díla tak, že je kladen důraz na provedení kopií charakteristických detailů mostních zábradlí.

Pro svou unikátnost jako mimořádný doklad techniky a urbanisticko - architektonického řešení vodního díla z počátku 20.století, prohlásilo Ministerstvo kultury ČR roce 2003 souboj vodního díla za kulturní památku.

Nezanedbatelnou součástí díla je i jeho architektonické ztvárnění. Vodohospodářské stavby té doby se vyznačovaly výrazným architektonickým tvaroslovím, které spočívalo ve využití moderních betonových konstrukcí s návazností na současné secesní cítění. Dobu první republiky charakterizují mnohé velkolepé stavby a přehrada na Bystřičce je bezesporu jednou z nich.

Autorka: Ing.arch Eva Dvořáková
Uveřejněno v časopise Stavební listy č.7-8/2005
(přehrada Bystřička + fotografie přehrady)


Ing. Jiří SEDLÁČEK, CSc., Pod vodojemem 3301, 760 01 Zlín | Nahoru | Zpět | Zpět na SEDLÁČEK izolace staveb spol. s r.o.