Přednosti a nedostatky vnitřního a vnějšího zateplení.

Cílem zateplování stavby je především snížení tepelných ztrát a nákladů na vytápění. Při správném návrhu zateplení lze dosáhnout i optimálního mikroklimatu v letním období, ochrany obvodových konstrukcí a tím prodloužení jejich životnosti. Vytváří se tak nové podmínky pro užívání staveb a zajištění tepelného komfortu v zimním i letním období. V neposlední řadě je také cílem zlepšení životního prostředí.

Základní požadavky na realizaci zateplovacího systému

1. Vlivy a faktory území:

  • Vlhkostní vlivy
  • Teplotní vlivy
  • Exhalace (doprava, průmysl a pod.)
  • Hluk

2. Výběr zateplovacího systému

  • Jednoplášťový kontaktní (akrylátový, silikátový, minerální, silikonový apod.)
  • Dvouplášťový větraný (podle druhu obkladu)

3. Výběr výrobce hmot

4. Projekt zateplení

  • Návrh izolantu, jeho tloušťky
  • Průkaz správnosti skladby tepelně technickým výpočtem z hlediska tepelného a vlhkostního režimu
  • Stanovení technologického postupu
  • Řešení detailů
  • Způsob údržby a čištění

5. Cenová nabídka

6. Výběr realizační firmy

7. Garance výrobce a dodavatele

Při volbě zateplení je třeba rozhodnout zásadní koncepci z hlediska umístění tepelné izolace. Tepelnou izolaci lze provést z vnitřní, nebo z venkovní strany. Každá z těchto variant má své výhody i nevýhody. Obvykle se však upřednostňuje zateplení ze strany venkovní.

Porovnáme–li průběh teplot v obvodové konstrukci, můžeme snadno posoudit vlastnosti jednotlivých systémů:

Nezateplená konstrukce

V zimním období je na vnějším povrchu teplota ti = 12,8 °C. Směrem dovnitř se teplota zvyšuje. Teplota ti = 0°C je cca uprostřed obvodové stěny. To znamená, že vnější část konstrukce v zimě promrzá a v létě se přehřívá. Tyto rozdíly teplot spolu s vlhkostí nejen nepříznivě ovlivňují vnitřní mikroklima, ale výrazně znehodnocují obvodovou konstrukci a snižují její životnost.

Zateplení vnitřní

Volbou druhu a správné tloušťky tepelné izolace lze zabezpečit potřebný součinitel prostupu tepla v souladu s ČSN 73 0540-2. Z hlediska promrzání konstrukce je situace podstatně horší než v předchozím případě, protože teplota t = 0°C je posunuta až do vnitřní tepelné izolace. Obvodová konstrukce je tak vystavena rozkyvu teplot v zimním a letním období až Dt = 70 °C. Spolu s extrémním vlivem povětrnosti je konstrukce vystavena vysokým nárokům a její funkce a životnost je výrazně snížena. U těchto konstrukcí je nutno upozornit také na tepelnou akumulaci. Běžně používané tepelné izolace (pěnový polystyrén a minerální vata) mají nízkou tepelnou akumulaci, která sice umožňuje rychlé vytopení místnosti, ale po přerušení vytápění teplota rychle klesá. Je tedy nutné nepřerušované vytápění. Zateplení z vnitřní strany lze uplatnit ve stavbách suchých, kde relativní vlhkost nepřekročí fi < 40% při teplotě kolem 20 °C.

U zateplení z vnitřní strany je třeba upozornit také na negativní vliv tepelných mostů, zejména v místech nadokenních překladů a stropů, neboť tepelnou izolaci lze provést pouze od podlahy ke stropu. Tepelné mosty mohou být příčinou povrchové kondenzace zejména v koutech s následnými plísněmi apod.

Zateplení vnější

Aplikací izolantu z vnější strany se teplota t = 0 °C posune z obvodové konstrukce do tepelné izolace. Tím se zabrání promrzání konstrukce, která je tak v průběhu celého roku téměř v konstantních podmínkách. Životnost nosné konstrukce se tak zvyšuje a z výhodou se využije i dobré akumulace zdiva. Tyto konstrukce však mohou být rizikové z hlediska difúze vodní páry. Aby bylo toto riziko sníženo, je nutno věnovat pozornost správnému řazení jednotlivých vrstev a umístit vrstvy s vyšším difúzním odporem na vnitřní stranu konstrukce. Obzvláště nebezpečné jsou vnější tenkovrstvé omítky s vysokým difúzním odporem. Z tohoto hlediska jsou mnohem bezpečnější konstrukce dvouplášťové větrané. Každou obvodovou konstrukci je nutno doložit tepelně technickým výpočtem a dosáhnout příznivého průběhu teplotního a vlhkostního režimu. Při správné volbě druhu a tloušťky tepelné izolace v souladu s požadavky ČSN 73 0540-2, lze zajistit optimální tepelný komfort bydlení při současné úspoře energie na vytápění.

U zateplení z vnější strany se vyloučí tepelné mosty v místě stropů a při izolaci sklepového a půdního zdiva se dosáhne zlepšení teplotních podmínek na půdě a ve sklepě. Slabým článkem obvodového pláště zůstávají okna.

Tepelně izolační materiál

Důležitou součástí každého zateplovacího systému je tepelně izolační materiál. Obvykle se používá pěnový polystyrén, nebo minerální desky.

Pěnový polystyrén musí být stabilizovaný pro fasády. Kromě vynikající tepelně izolační schopnosti je jeho výhodou nízká hmotnost, snadné opracování a relativně nízká cena. Z požárních důvodů může být použitý pouze do výšky 23 m. Je nenasákavý, ale má relativně vysoký difúzní odpor.

Minerální desky je nutno rozlišovat dle orientace vláken (podélná a kolmá). S ohledem na vyšší objemovou hmotnost mají minerální desky dobré zvukově izolační vlastnosti. Obtížnější manipulace a vyšší spotřeba materiálu při použití minerálních desek jsou kompenzovány nízkým difúzním odporem a požární odolností. Nevýhodou je nasákavost a relativně vysoká cena.

Kategorizace prvků fasády

Prvním krokem při zateplování obvodových stěn je zpravidla výměna oken. Dnes se obvykle používají okna plastová, nebo dřevěná EURO okna s izolačními dvojskly. Při montáži oken se však často nevěnuje dostatečná pozornost detailům ostění, nadpraží a parapetu. Tyto části stavební konstrukce musí být dokonale tepelně izolovány, aby se eliminoval negativní vliv tepelných mostů. Po výměně oken se někdy objeví kondenzace a plíseň obvykle v rozích a koutech nad okny. Uživatelé těchto bytů obvykle připisují při těchto závadách vinu novým oknům. Při objektivním posouzení tohoto problému však došlo při výměně oken k jejich zkvalitnění při zachování původních parametrů zdiva a betonových překladů. Nejslabším článkem obvodového pláště se tak stal železobetonový věnec (překlad), který se projevuje jako výrazný tepelný most. Zákonitě tak dochází k povrchové kondenzaci v koutu nad oknem. Tomuto problému lze čelit kompletním zateplením obvodového pláště z venkovní strany. V zateplené konstrukci jsou okna opět nejslabším článkem, ale celá konstrukce je posunuta do výrazně lepší kategorie tepelně technické kvality.

Je ovšem třeba připomenout, že nemalý podíl na vzniku plísní může mít i způsob užívání bytu. Relativní vlhkost nesmí překročit fi = 60%. Je třeba odstranit zdroje vlhkosti, uplatnit ekonomické vytápění a větrání bytu při dodržení příslušných hygienických požadavků.

Závěr

Uvedené informace o zateplování staveb zohledňují pouze základní principy stavební fyziky. Opírají se o současný stupeň poznání této problematiky a dosavadní zkušenosti z obvykle používaných technologií. Je zřejmé, že problém zateplování staveb je složitější a bude mít další vývoj. Aby se zamezilo nedokonalým, nefunkčním a poruchovým konstrukcím, je třeba svěřit návrh zateplovacího systému kvalifikovanému odborníkovi, který je způsobilý, autorizovaný a zkušený v oboru tepelných izolací staveb.

Ve Zlíně dne 17.2.2004
Ing.Jiří Sedláček,CSc.
autorizovaný inženýr,
specialista pro hydroizolace, tepelné a zvukové izolace staveb


SEDLÁČEK izolace staveb
spol. s r.o.

Pod vodojemem 3301, 760 01 Zlín
Nahoru | Zpět